Kterak Brdomrd zabránil radaru v Brdech
Velkým problémem se kterým se Brdomrd musí denodenně potýkat je armáda. Vojenský újezd zabírá půlku Brd. Je nutno dodat, že tu větší. Brdomrd vede proti vojákům vytrvalou partizánskou válku, ale záměrně nezpůsobuje velké škody, protože si umí velice dobře spočítat, že aby armádu vymítil, musel by všechny vojáky z lesa vyhnat, ale ti by zavolali posily a les by se změnil v bojiště a hrozilo, že by z něj nic nezbylo. Proto Brdomrd vojsko na svém území trpí, jen občas provede nějakou malou schválnost. Stalo se však něco, co i s Brdomrdem zamávalo. Vláda rozhodla, že na území Brd bude umístěn radar řídící protiraketovou obranu USA. Brdomrdovi nastaly těžké časy. Nejprve se objevily džípy s vysokými vojenskými představitely a vládními byrokraty. Hned nato se po lese začli toulat tlupy odpůrců radaru. Tito lidé se poutali ke stromům a ničili již tak zdevastovanou přírodu.
Brdomrd svolal lesní radu. Tři dni a tři noci rokovali. Probírali situaci ze všech stran. Padaly vážné i úsměvné návrhy. Například sojka navrhovala, že pokálí každého papaláše, který dorazí. Brdomrd, ale moudře poznamenal, že každý papaláš má ochranku a sojku by dříve, nebo později zastřelili. Veverka zrzavá, chlupatá zas navrhovala, že dá šišku do výfuku každého džípu, který přijede. „Dobrý nápad, ty moje chlupatá potvůrko,“ usmál se Brdomrd „ale v lese neni dostatek šišek, aby vystačily na každý džíp co přijede. Navíc co potom tady s těmi vraky?“ Čtvrtý den již žádné návrhy nepřicházeli. Zvířátka i Brdomrd seděli smutně a koukali se do země. Dokonce i Fabián, který nemá s Brdomrdem příliš dobré vztahy, ale pro vážnost situace byl přizván k poradě, se nepřítomně šťoural smrkovou větvičkou v nose.
Přiběhl jezevec s novinami, které sebral u Příbrami v popelnici. Brdomrd je pozorně přečetl. Vstal a pravil: „Milí přátelé, stojíme před problémem, který zde nemůžeme vyřešit. Naší vládě po odchodu Rusáků, prostě chybí cizí vojska na našem území. Navíc je naše vláda neschopná a úplatná. Já bych se mohl přičinit o to, aby vláda padla. Ale nikdo mi nezaručí, že vláda následující nebude ještě horší a úplatnější! Proto jsem se rozhodl, že si udělám výlet do Ameriky!“ Všecha zvířátka hleděla překvapeně a zděšeně na svého pána. Jenom koroptev, která zrovna neoplývala rozumem, kdákla: „Já jsem v Americe byla. Koupala jsem se tam!“ Brdomrd se zasmál až se ručičky na zámku v mníšku posunuly o 2 minuty dozadu. „Ale kdepak! Já nemyslím ten lom! Pojedu do opravdické Ameriky, za moře.“ Brdomrd pověřil moudrou sovu, aby zatím co bude pryč, dávala pozor na les a přikázal Fabiánovi, aby jí pomáhal, ale aby ji poslouchal. Poté, přestrojen za podbrdského rolníka vyrazil. V hostinci v Halounech si dal pivo a panáka na cestu. Obojí mělo dobrou míru. Brdomrd měl radost a říkal si že by se dobrá věc mohla podařit. Vláčkem dojel do Prahy. Brdomrd budil trochu pozornost, ale na Hlavním nádraží již splynul s davem bezdomovců. Ukázal jim, jak se chytají krysy pomocí provázků ze sušených krysích střívek a dvou polínek a dostal za to doklady na jméno MUDr. Pavel Vodička CSc., které byly kdysi tomuto ctihodnému muži zcizeny a následně pohozeny. Po půlnoci vnikli do nádražní haly policisté a začali dělat pořádek a bezdomovce vyhazovat ven. Brdomrd rychle změnil převlek a jako brdský myslivec prošel kordónem policistů bez povšimnutí. Brdomrd vytáhl své věrné štěnice, vši a jiné brebery, které vlezly do dokladů a pomocí svých žláz a výkalů změnily jméno z „MUDr. Pavel Vodička CSc.“ Na „JUDr. Havel Vopička“ Trochu změnily i fotku, takže Brdomrd měl oficální doklad. Odtud byl jen krok k udělení víza a cesty do USA. Brdomrd původně uvažoval, že do USA odjede na úhořovi. Ale nakonec usoudil, že by úhoř nemusel přežít dlouhou cestu nečistými řekami. Proto se rozhodl, že raději poletí. Na Ruzyni byl opět nucen změnit převlek, protože s mysliveckou puškou ho nechtěli pustit do letadla. Vzal na sebe podobu turisty s baťůžkem, kterých se po Brdech pohybuje docela hojné množství. Jeho odbavení již nic nebránilo. Sedl do letadla. Po 12 hodinách letu i s mezipřistáním ve Frankfurtu přistál ve Washingtonu DC.
Zpočátku koukal Brdomrd v Americe jako tele na nová vrata. Ale velice rychle se zadaptoval a začal plnit svou misi. Jeho plán byl jednoduchý. Zajistit, aby byl za prezidenta zvolen Barack Obama. Jak to ale udělat. Zaprvé došel do kongresu a tam mrdal prezidenského kanditáta republikánů Johna Mc Caina tak dlouho, dokud nebyl úplně tumpachový, že souhlasil s tím, že kandidátkou na post viceprezidentky bude pani Palinová. Tu potom navštívil s tím že jí bude mrdat až úplně zblbne. Když jí uviděl, pochopil, že jakékoliv mrdání by bylo již zbytečné. Tím ušetřil spoustu sil. Nakonec navštívil samotného Baracka Obamu. Popřál mu hodně štěstí ve volbách. Než odešel, brutálně ho znásilnil a pravil: „Obamo, jestli nevyhraješ volby, tak tě tohle čeká každej den! Tak se snaž!“ „Yes, Mr. Brdomrd. I´ll do my best!“ odvětil z posledních sil Obama. Brdomrd mu ještě potřel prdel speciální hojivou bylinou, aby se rychle zotavil a měl dost sil na předvolební kampaň.
Brdomrdova pohrůžka zapůsobila. Pan Obama se opravdu snažil a získával hlasy každým dnem. Ale výsledek voleb vypadal, že bude těsný. Brdomrd proto odjel do nerozhodných států a tam mrdal voliče republikánů tak, že nebyli schopni dojít k urnám. Díky Brdomrdovi dosáhl Barack Obama volebního vítězství. Brdomrdovi bylo líto že na něj byl tak krutý. Proto se cestou zpátky stavil ve Stockholmu a tam tak dlouho mrdal švédskou královskou rodinu, až dostal slib, že Obama dostane Nobelovu cenu míru. Tak říkajíc preventivně. Kromě toho dostal i pozvání do Stockholmu, protože zejména Švédské královně se švédská trojka s Brdomrdem moc líbila.
Brdomrd se vrátil do Brd jako hrdina. Jen hloupá koroptev nepochopila a stále se vyptávala kde je v Americe ten barák a proč o něj má Brdomrd obavu. Všechna ostatní zvířátka věděla dobře že radar v Brdech není, jen díky Brdomrdovi. Brzy se zpráva rozšířila i mezi ostatní zvířátka a Brdomrd se stal ještě slavnější a uctívanější než předtím.
